informace pro studenty UK FTVS
 
doc. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D.



aktuality

vyučované předměty

studijní podklady

témata DP a bc. prací

výzkum, granty

curriculum vitae

publikace

zajímavé odkazy
  

Struktura seminární práce pro sledování a hodnocení tréninkového procesu (VÝUKY)

1) Stručný souhrn

Úvodní část, ve které autor stručně seznamuje čtenáře s podstatou práce, použitými metodami a s dosaženými výsledky.

2) Teoretický úvod do sledované problematiky

Stručně shrnuje známé poznatky o sledované oblasti, zaměřuje se na literární přehled (naši i zahraniční autoři), který by měl byt stručný, ale vyčerpávající. Na základě tohoto přehledu by si měl student vytvořit představu o rozsahu a možnostech sledování, struktuře práce a způsobech zaznamenávání, kterou uplatní v návrhu dalších kapitol.

3) Cíle práce – zkoumaný problém

Na základě prostudování teoretických východisek si autor stanovuje cíle práce, které určují vlastní obsah práce, tj. co přesně bude student při hospitacích sledovat.  Cíle práce by již měly být konkrétní a podrobně rozvedené. Autor uvádí oblasti, na které se především soustředí při sledování. Uvádí také oblasti, které úzce s tématem souvisí, ale které se nebudou z různých důvodů sledovat a zmíní proč.

Příkladem může být: „Posouzení průběhu tepové frekvence z hlediska obsahu zatížení, části tréninkové jednotky a typu mikrocyklu. Z hlediska obsahu zatížení budeme sledovat průběh tepové frekvence v závislosti na míře specifičnosti (obecná kondiční a speciální cvičení) a typu tréninkového cvičení (nácvik, průpravná cvičení, herní cvičení, průpravná hra). Průběh tepové frekvence v tréninkové jednotce bude charakterizován z hlediska cílů a částí tréninkové jednotky (TJ), na základě posloupnosti jednotlivých činnosti a při porovnávání času zatížení a zotavení. Z hlediska mikrocyklů budeme sledovat průběh tepové frekvence v závislosti na druhu mikrocyklu, fázi TJ, předchozí a příští soutěže.“

4) Plán sledování – metodika práce

Popisuje jakým způsobem a pomocí jakých metod budou získávána data. Velmi podrobně (detailně) musí být popsány metody, tvorba a užití škál a způsoby zaznamenávaní do škál. Jedná se o „plán“, který určuje co všechno je nutné udělat, abychom dosáhli cílů sledování. Tento popis musí být naprosto jednoznačný a srozumitelný, aby podle něj mohl kdokoliv provádět sledování a došel ke srovnatelným datům. Hlavní oblasti jsou:

-  jaké metody získávání dat budou použity (sledování, experiment, statistické šetření apod.)

-  charakteristika sledovaného jedince či skupiny (jedná se o náhodný výběr, o nejlepšího či nejhoršího člena skupiny apod.)

-  popis měřících procedur (tepová frekvence, expertní posudek, chronometráž atd.)

-  jaké typy škál budou užity pro záznamy (standardní, nestandardní, speciálně vytvořené pro sledování apod.)

-  nakolik budou škály podrobné (škála typu ano x ne, stupňová škála apod.)

-  jak bude zaznamenáváno do těchto škál (jaké bude hodnotící kritérium pro zařazení do daného stupně apod.)

-  jaké typy statistických analýz budou užity (četnost, frekvence, procentuální vyjádření, aritmetický průměr atd.)

-  jakým způsobem budou presentovány zjištěné výsledky (tabelárně, graficky atd.)

5) Výsledky a diskuse

Výsledky sledování se uvádějí pouze ty, které přímo souvisí s daným hospitačním tématem (např. pokud je tématem sledování průběh tepové frekvence, není možné uvádět, že trenér neměl autoritu). Obvykle se neuvádějí hrubá data, ale jejich souhrny v podobě frekvenčních tabulek, průměrů a grafů, apod. Hlavní otázkou je co zjištěná data odhalují. Přitom se výsledky doplňují pouze nutným statistickým komentářem.

Obsahem je především:

-   co bylo nalezeno

-   jak to bylo rozeznáno

Např. „Průpravné cvičení č. 3 bylo na úrovni intenzity anaerobního prahu, tepová frekvence se pohybovala v rozmezí 170 – 175 tepů. min-1.“

Ve výsledkové části se užívají jak data „hrubá“, tj. konkrétní naměřené a zjištěné hodnoty, tak data statisticky analyzovaná (procenta, aritmetický průměr a směrodatná odchylka apod.).

Tato část obsahuje autorovy interpretace výsledků ve vztahu k cílům výzkumu, které se dávají do širších souvislostí. Přitom se vychází ze dvou základních otázek:

-   bylo to, co jsme zaznamenali (vysledovali) dobré či špatné

-   proč máme takový názor

Např. „Trénink v převážném LA režimu není den před utkáním příliš vhodný, Choutka a Dovalil (1992) doporučují v tomto období snížit objem i intenzitu zatížení a zařadit dostatečný odpočinek“

Při hodnocení a diskusi je nutné vycházet z teoretických východisek (rešerše literatury), subjektivní názory by měly být uváděny pouze výjimečně a jejich zaměření by bylo spíše na problémy se zaznamenáváním dat či vyhodnocování výsledků. Rekapitulují se všechny potíže vzniklé v průběhu hospitací. Je možná i určitá polemika s jednotlivými literárními prameny.  

6) Závěry

V Závěrech jsou stručnou a přehlednou formou shrnuty výsledky, které byly zjištěny při všech hospitacích. Čtenář, který nečetl celou práci, by si měl podle Závěrů udělat úsudek, o čem práce byla, jaké byly použity procedury  k získání dat a k jakým výsledkům autor došel  

7) Přehled použité literatury

V Přehledu literatury musí být odcitovány všechny literární zdroje, které jsou v práci uváděny. Literatura se cituje podle státní normy.

 

 

 

 

 

             

 

 

 

                                                               vytvořeno v únoru 2004,  poslední aktualizace: 29. října 2018 webmaster